HAKIM SALEH – ČESKÝ PŮLKAŘ S IRÁCKÝMI KOŘENY: Doufám, že budu díky běhání i nadále šťastný

K velkým českým mílařským nadějím lze řadit i 22letého svěřence Josefa Vedry. Letošní halovou sezónu zahájil dvěma osobními rekordy (400 m – 49.01, 1000 m – 2:24.60) a na půlce se výkonem 1:49.74 na necelou sekundu přiblížil limitu pro halové mistrovství Evropy. Dříve, než přejdeme k Hakimově běžecké kariéře, nechme se vtáhnout do atmosféry jeho … Pokračovat ve čtení HAKIM SALEH – ČESKÝ PŮLKAŘ S IRÁCKÝMI KOŘENY: Doufám, že budu díky běhání i nadále šťastný

JIŘÍ HOMOLÁČ Z AFRICKÉHO SOUSTŘEDĚNÍ: Těším se na velkou událost – keňský fartlek

Nejrychlejší český půlmaratonec a maratonec posledních let (1:03:23 a 2:16:55) letos opět vyrazil na soustředění do Keni. S Jirkou jsme si povídali 30 minut na Messengeru, zde jsou jeho aktuální dojmy z běžeckého srdce naší planety. Jiří Homoláč: Do Keni jsem se letos vydal už popáté. Přivítala mě tu spousta přátel, včetně několika dětí. Snažím … Pokračovat ve čtení JIŘÍ HOMOLÁČ Z AFRICKÉHO SOUSTŘEDĚNÍ: Těším se na velkou událost – keňský fartlek

VIDEO – STARÉ PÁSKY NEREZAVÍ: Český rekord Lukáše Vydry v běhu na 800 metrů – 1:44.84 (12. 8. 1998, Curych)

Necelé dva týdny před ziskem bronzové medaile na ME se postavil Lukáš Vydra na start slavného curyšského mítinku Weltklasse. Výsledkem snažení tehdy 25letého mílaře Dukly Praha (svěřence Vladimíra Kučery) byl dosud platný český rekord v běhu na 800 metrů (1:44.84). Držitelem předchozího národního maxima byl Pavel Soukup (1:44.87 /1996/). Výsledky: Japhet Kimutai (KEN)......1:42.87 Wilson Kipketer … Pokračovat ve čtení VIDEO – STARÉ PÁSKY NEREZAVÍ: Český rekord Lukáše Vydry v běhu na 800 metrů – 1:44.84 (12. 8. 1998, Curych)

STANISLAV HOFFMAN: Hlavně ze mě nedělej žádnou hvězdu (5. díl: Běžecká legenda očima sparingpartnerů a svěřenců)

DUŠAN MORAVČÍK (ČESKÝ REKORDMAN V BĚHU NA 3000 M PŘEKÁŽEK – 8:23.8 /1972/) Se Standou jsme byli velmi dobrými kamarády, měl jsem ho rád jako poctivého člověka a tréninkového dříče, který perfektně vycházel se všemi atlety i funkcionáři. Jeho organismus vydržel neskutečnou tréninkovou zátěž, a i když se každý z nás specializoval na jinou disciplínu, … Pokračovat ve čtení STANISLAV HOFFMAN: Hlavně ze mě nedělej žádnou hvězdu (5. díl: Běžecká legenda očima sparingpartnerů a svěřenců)

STANISLAV HOFFMAN: Hlavně ze mě nedělej žádnou hvězdu (4. díl: Závěr vrcholové běžecké kariéry)

První díl seriálu o Stanislavu Hoffmanovi byl věnován mílařským začátkům, druhý nejslavnějšímu vytrvaleckému období (1969–1975), v třetím pokračování přišlo na řadu Standovo běchovické vyznání. V letech 1976–1978 si i nadále udržoval velmi vysokou úroveň (5 km: 13:42,6 – 13:49.6; 10 km: 28:32.8 – 28:58.6), v následujících dvou sezónách však již došlo ke stagnaci výkonnosti (14:06.6, … Pokračovat ve čtení STANISLAV HOFFMAN: Hlavně ze mě nedělej žádnou hvězdu (4. díl: Závěr vrcholové běžecké kariéry)

STANISLAV HOFFMAN: Hlavně ze mě nedělej žádnou hvězdu (3. díl – Běchovické vyznání)

Při společném prohlížení několika desítek černobílých fotografií jsme se skromným a usměvavým běžcem narazili na dvě psacím strojem psané stránky, které vytvořil na konci 70. let minulého století. BĚCHOVICE OČIMA ČTYŘNÁSOBNÉHO VÍTĚZE STANISLAVA HOFFMANA V roce 1970 jsem se postavil na startovní čáru v Běchovicích poprvé. V té době jsem závodil na tratích od 800 … Pokračovat ve čtení STANISLAV HOFFMAN: Hlavně ze mě nedělej žádnou hvězdu (3. díl – Běchovické vyznání)

STANISLAV HOFFMAN: Hlavně ze mě nedělej žádnou hvězdu (2. díl: Nejslavnější vytrvalecká léta)

NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ VYTRVALECKÉ ROKY  STANISLAVA HOFFMANA (1969–1975) Po úspěšném vyléčení žloutenky, která negativně ovlivnila tři sezóny, přešel úspěšný mílař v roce 1969 na dlouhé tratě. A začátek to byl nesmírně úspěšný, neboť si na své konto připsal československé rekordy na 3000 a 5000 metrů (7:54.8 a 13:42.0). V časovém období 1970–1973 se Standova výkonnost na tratích … Pokračovat ve čtení STANISLAV HOFFMAN: Hlavně ze mě nedělej žádnou hvězdu (2. díl: Nejslavnější vytrvalecká léta)

STANISLAV HOFFMAN: Hlavně ze mě nedělej žádnou hvězdu (1. díl: Mílařské začátky)

Musím se přiznat, že to pro mě bude nesplnitelný úkol... Píše se rok 1974, světové rekordy na 5 a 10 km jsou v držení Belgičana Emiela Puttemanse (13:13.0) a Brita Davida Bedforda (27:30.80). Československo disponuje několika běžci, jejichž maxima nejsou od „svěťáků“ příliš vzdáleny. Jedním z nich je i pražský rodák Stanislav Hoffman, běžec s … Pokračovat ve čtení STANISLAV HOFFMAN: Hlavně ze mě nedělej žádnou hvězdu (1. díl: Mílařské začátky)