Špičkoví světoví ultramaratonci a ultramaratonkyně jsou v drtivé většině sportovci trénující v amatérských podmínkách při práci. Radka Churáňová není výjimkou, to však nic nemění na faktu, že je v tréninku nesmírně pilnou běžkyní. Ultramaratonům se věnuje druhým rokem, skvělým základem pro ultramaratonskou kariéru je téměř kontinuální 30letý trénink a závodění na kratších tratích. Pojďme se společně podívat na schéma Radčiny přípravy u trenéra Radka Brunnera.
RADKA CHURÁŇOVÁ: Trénuji každý den kromě pondělka, kdy mám volno. V úterý a ve čtvrtek je na programu dvoufázový trénink. Na ranní fázi vstávám ve 4:30 hod (v ostatních dnech do práce v 5:30 hod), což mi vůbec nevadí. Jsem ranní ptáče a probouzím se pokaždé ještě před tím, než mi zazvoní budík. Odklušu si volných 10 km (4:30/km) a v práci jsem perfektně probraná. Úterní a čtvrteční druhá fáze obnáší tempový běh (4:10/km) nebo intervalový trénink (opakované kilometry v tempu 3:50–4:00/km). V obou případech to s rozklusáním i výklusem značí okolo 20 km. Ve středu klušu 20 km (4:30–4:40/km), v pátek 15 až 20 km (4:30/km). V sobotu vyrážím na 20kilometrový běh (4:30/km, plán mi předepisuje 5:00/km) s vloženým 10 km úsekem v tempu 4:10/km. A v neděli běžím podle plánu 30 až 40 km v tempu 4:30–5:00/km. Tři týdny se tréninková zátěž stupňuje, čtvrtý týden snižuje.
Většinu tréninků absolvuji rychleji, než mi předepisuje Radkův plán. Někdy až o desítky sekund na kilometr. Trenér mi to trochu vyčítá se slovy, že v tréninku není potřeba závodit. Ale mám to tak v hlavě nastaveno a neumím si to vysvětlit. Pokaždé si říkám, že pokud to nepůjde, tak zpomalím a dostanu se na požadované tempo. Vyhovuje mi běhat s určitou časovou rezervou.
Očekávala jsem, že Radek zařadí do plánu 50–60kilometrové běhy, ale to se před stovkou ani 24hodinovkou nestalo. Připadalo mi, že trénuji na maraton, a trochu jsem trenéra přesvědčovala, že tak dlouhé běhy v přípravě potřebuji, abych věděla, co se mnou tak dlouhý běh udělá v závodě. A on mi po obou rekordních závodech řekl: „Vidíš, není to potřeba.“ (úsměv) Trénuji podobným systémem jako Radek, ale on naběhá výrazně vyšší kilometráž.
Trénink na 24hodinovku byl podobný přípravě na 100 km, jen jsme trochu zvýšili kilometráž (týdně maximálně 170 km, před loňskou stovkou 150 km) a zpomalili tempové běhy a intervalové tréninky. Moc ráda vyrážím na běžecké pouťáky v Praze a nejbližším okolí. Radek je považuje za součást přípravy: „Ten závod sis sama vybrala, tak jej poběžíš z plného tréninku.“ (úsměv) Kdybych netrénovala na ultramaratony, tak bych poslední dva dny před krátkými závody odpočívala.
Trenérovi maximálně důvěřuji. Přesnou týdenní kilometráž příliš nesleduji, před každým tréninkem jen nahlédnu do plánu a běžím. (úsměv) Radek mě připravuje na dálku, každý máme svoji práci i rodinu, tudíž společně netrénujeme. Trenér vidí všechny tréninky na Garmin connectu a každý z nich probereme. Musím se přiznat, že k běhání žádnou skupinu nepotřebuji. Čas od času s někým vyběhnu, a pokud má stejnou nebo vyšší výkonnost, je to příjemné, ale mnohem raději vše odběhám sama (hlavně dlouhé běhy), protože se nemusím přizpůsobovat tempu jiného běžce. Všechny tréninky běhám po asfaltu a na rovině.
Runholic.net 