Stovky českých vrcholových vytrvalců si za desítky a desítky let obulo závodní maratonky nebo tretry s vidinou skvělého výsledku. Zátopek, Jánský, Moravčík, Sýkora a Zwiefelhofer dosáhli lepších umístění na světových soutěžích (MS a OH), ale co se absolutní výkonnosti týče, je podle bodovacích tabulek Světové atletické federace historicky nejkvalitnějším českým vytrvalostním výkonem Pešavův český rekord na desetikilometrové trati 27:47.90. Jablonecký rodák je i držitelem českých rekodů na 3 km (7:46.72 /1998/) a půlmaraton (1:01:31 /1997/). Nejvýraznějším okamžikem jeho kariéry bylo helsinské ME, kde se při desetikilometrovém závodě vydal dvě kola před cílem odvážně do čela. Výsledkem bylo skvělé 7. místo. Jak se daří skvělému běžci vytrvalci dnes?
JAN PEŠAVA: „Zejména v druhé polovině 90. let minulého století jsem běháním žil téměř dvacet čtyři hodin denně. Kariéru jsem ukončil kvůli zranění achilovek ve 27 letech a od té doby moc často neběhal. Tu a tam jsem běžel nějaký závod z hecu – Huť – Bratříkov – Huť (asi třikrát), Memoriál Karla Líbala 3 km v hale, jednou Běchovice, jednou štafetu na pražském maratonu. Na konci listopadu jsem vyrazil na 14kilometrový běh, což je nejdelší vzdálenost, kterou jsem zvládl za poslední měsíce. Poslední 4 km jsem vystupňoval na tempo 4:20/km, což pocitově odpovídalo tempu 3:10/km v období největší formy v letech 1997 a 1998. Musím se přiznat, že mě druhý den šíleně bolely nohy, takže jsem si dalších pár dní musel odpočinout. Rád bych se dostal k nějaké pravidelnosti, ale nějak se to nedaří. Impulsem, který by mě pokud bych měl dost času a vůli, mohl opět přivést k častějšímu běhání, bylo srpnové otevření nové tartanové dráhy u nás v Jablonném nad Orlicí. Pro běžecké nadšence mám skvělou zprávu – stadion s umělým osvětlením je zdarma otevřen každý den. Osvětlený je do 20. hod.
Syn Jan, kterého osobně trénuji, mě loni moc potěšil ziskem titulu mistra republiky na pětce v kategorii do 22 let (14:40.75, jednotlivé kilometry: 2:57–2:59–2:59–2:53–2:51). K tomuto závodu jsme směřovali celou přípravu, ale je škoda, že se šampionátu nemohl zúčastnit David Foller. Věřím, že v souboji s ním mohl syn atakovat hranici 14:30–14:25. Běchovice dokončil na 7. místě, tento závod však nehodnotím (Honza měl již po vrcholu sezóny), přidám jen malou spekulaci. Z první desítky běžel jen on a vítěz Jakub Zemaník v obyčejných maratonkách. Říká se, že to oproti speciálům Nike Vaporfly obnáší přibližně pětisekundovou ztrátu na kilometr. Nedokážu to posoudit, protože jsem je nevyzkoušel a ani s mladým nedělal žádný experiment. Na základě této spekulace teoreticky předběhl několik běžců, kteří do cíle dorazili před ním. Na podzim začal studovat medicínu, ale zdá se, že jej běhání zaujalo natolik, že se pokusí zkombinovat náročné studium s atletikou. Uvidíme, jestli ve zkouškovém období bude mít chuť běhat trochu intenzivněji, zatím běhá pouze pro odreagování.
Mým dalším svěřencem je 34letý Daniel Vejmelka, bývalý závodní cyklista, jemuž se trenérsky věnuji na dálku jeden rok. Cyklistická kariéra pro něho byla v začátcích skvělým fyzickým základem a zdá se, že příliš neovlivnila jeho schopnost naučit se dobře technicky běhat. Danovy loňské výkony (10 km dráha – 32:28.03, 10 km silnice – 31:45 /Běchovice, 6. místo/, půlmaraton – 1:09:55) mi udělaly velkou radost. Přidám i jednu zajímavost – v závěru závodů, zejména na poslední čtvrtce, se dokáže vyždímat jako žádný jiný běžec v České republice.
Společně s Danielem bych rád předal moje běžecké a trenérské zkušenosti i dalším běžcům – výkonnostním, hobíkům, s výjimkou vrcholových. Pokud by měl někdo zájem posunout si např. desítku z 60 na 50 minut (a podobně), může se mi ozvat na tel. číslo 731 658 190 nebo napsat na e-mail: apesavj@seznam.cz. Na podmínkách tréninkové spolupráce se domluvíme osobně.“
Runholic.net 